Jule, Yule či oslava zimního slunovratu je staropohanský svátek, který najdeme ve většině kulturách, o kterých něco víme, u většiny domorodých kmenů. Od tohoto dne se dny pomalu prodlužují, tmy začíná ubývat a světla přibývat. Pořád ale ještě jsme v nejtemnější části roku, která bude trvat následujících 12 dní. V této době nás to plynule a přirozeně vede do spojení se se sebou, se svou nejhlubší stránkou naší osobnosti.
Jak se tento den dříve slavil a jakou symboliku přináší?
HISTORIE SVÁTKU
Kromě orientace času staropohané věřili, že právě v tento den Bůh Slunce umírá jako stařec a znovu se zase tento den rodí. Zimní slunovrat je tedy oslava znovuzrození slunce.
Hlavním prvkem byl oheň
Lidé zapalovali velké fatry, které měly symbolizovat úmrtí boha slunce, který se po zimním slunovratu opět rodí. Během roku postupně dospívá, nejsilnější je v den letního slunovratu (dříve zvaného Litha), následně chřadne, aby na zimní slunovrat opět zemřel a zase se zrodil.
Objevující se duše zemřelých
Oné noci mezi úmrtím a narozením tohoto starobylého slovanského božstva nastával na zemi chaos, zjevovaly se mýtické bytosti, kontaktovaly nás duše zemřelých a jediné bezpečné místo byla právě fatra, u které lidé probděli celou noc.
Rituály na ochranu
Z toho důvodu se i v tento den dělaly mnohé rituály, aby si lidé udržovali během následujících 12 dnů světlo, než bude mít Bůh slunce opět sílu je dál ochraňovat. Těchto 12 nocí byla temnota a temné síly v převaze, a proto bylo důležité se před nimi uchránit. Vykuřovalo se vonnými látkami, v obydlích se zavěšoval břečťan, jedle či jmelí, neboť tyto stálezelené rostliny byly symbolem životní síly, která nikdy neumírá. Rovněž také rozmarýn lékařský se v tomto období používal jako silný, éterický olej, který v zimě přinesl do všech domovů opět čistotu a světlo a na 12 nocí posloužil jako silná ochrana.
Nošení jantaru
V této nejčernější době bychom u sebe také měli správně nosit jantar – kámen slunce, který nám může pomoci překonat tyto dny bez následků. Kdo nemá jantar, je výborné používat i kámen citrín nebo přímo sluneční kámen.
Noc, kdy se rodí nové slunce, je nejdelší v celém roce. Proto byla dnešní noc pro naše dávné předky tak magická a výjimečná. Dnes, až se usadíte ke stolu a budete večeřet, zamyslete se nad tím, že právě dnešní noc je ta, na kterou dříve každý čekal. Ta, která byla slavena jako v dnešní době náš Štědrý večer.
A já ještě dodám něco málo z planetárních konstelací.
OBDOBÍ KOZOROHA
Nacházíme se v období Kozoroha. V období, kterému vládne planeta Saturn, která představuje moudrého starého učitele, který nás nutí využít tento čas k přemýšlení a analyzování svého života. Můžeme silněji než kdy dřív hledat smysl života, neboť Kozorohům se odpradávna říká hledači smyslu a pravdy. Vylézat spolu s hledáním mohou naše zasuté pocity viny a křivdy, dochází k období, kdy se máme smířit s tím, co bylo a svůj zrak otočit více směrem k tomu, co bude. Máme si udělat plán, snažit se uskutečnit své nápady a postupně jich dosáhnout. K tomu je toto období určeno – přemýšlet nad tím jak žijeme a to, co se nám nelíbí, změnit.
Dle toho co nejen slyším všude kolem sebe, ale i sama vnímám, je toto období důležité pro náš vnitřní odpočinek. Zima je symbolem spánku, v přirozeném přírodním koloběhu je typické, že tento čas lidé odpočívali a nabírali síly do dnů, kdy zase začne práce na poli a naplno v hospodářství. Krajina je tiše pokrytá sněhem a ledem jako peřinou. Navenek se může zdát, že veškerý život ustal, avšak v hlubinách, v zemi, se začíná pomalu zvedat nezadržitelná vlna života.
Krásný dnešní den a hlavně večer!
Autor: Tereza
Comments