V předkřesťanských dobách, dávno před narozením Krista, žili starogermánské a staroslovanské kmeny. Neměli kalendář, takže se orientovali podle toho, co viděli kolem sebe. Řídili se podle hvězd na obloze, pozorovali zvířata, kvetoucí rostliny a stromy, dívali se na proud řeky, vnímali ptáky. Největším vodítkem pro to, aby věděli, v jakém čase se nacházejí, pak byla orientace podle Slunce a jeho svitu.
Celý rok měli rozdělený do několika částí:
Samhain (31.10.)
Jule - zimní slunovrat (21.12.)
Imbolc (31.1-1.2.)
Ostara - jarní rovnodennost (21.3.)
Beltain (30.4.)
Litha - letní slunovrat (21.6.)
Lammas (31.7. – 1.8.)
Mabon - podzimní rovnodennost (23.9.)
ZIMNÍ SLUNOVRAT
Zimní slunovrat ohlašoval příchod studené a především temné části roku. Svátek Jule, jak se také zimní slunovrat nazýval, byl pro všechny odrazovým můstkem, dnem, u kterého se vědělo, že noc je nejdelší a den nejkratší. Od tohoto dne se pak dále odpočítávali ostatní dny a svátky, a tím se tak vědělo, v jakém ročním období se lidé pohybují a přibližně jaké časové období aktuálně žijí. Slavení tohoto svátku sahá opravdu až do období tisíce let před Kristem, proto byl i významným svátkem po celém světě. Dříve se neslavili Vánoce, Štědrý den a Nový rok, ten přišel až v době křesťanské, dříve se uctíval Jule.
brána mezi světy
Zimní slunovrat vždy platil za výjimečnou dobu. Už od pravěku lidé věřili, že tento den je magický, neboť se vrací světlo zpět do našich životů. Také se podle starodávných historek vypráví, že se otevírá brána mezi světy. Již staří Slované věřili, že právě zimní slunovrat je okamžikem, kdy mezi naším a světem zemřelých vzniká rovnováha, neboť se otevírá magická brána, která byla po celou dobu zavřená. Podle historek se duše zemřelých potulují tyto dny po světě mezi živými, a proto bychom při štědrovečerní večeři měli prostírat i zemřelým členům rodiny.
Ochranou proti zlým sílám byl především česnek a blízkost posvátného ohně. Taktéž žádná negativní síla nemohla vkročit tam, kde byla cítit čistá láska, radost a přátelství.
12 temných nocí
Tato noc už od pradávna patří k těm, které jsou svou energií tak silné, že jsou vhodné pro různé druhy věštění či k provádění rituálů.
Zimní slunovrat je noc rovnováhy, noc, kdy se o svou sílu pokouší světlo a tma, kdy se svádí boj mezi dobrem a zlem. I my můžeme tyto dny bojovat se sebou a tím, co v je v našem životě dobré a co špatné. Co nás stahuje a bere, a co nám naopak přináší, dává a nabíjí nás. Boj, který vedeme v sobě, může tyto dny vrcholit.
12 dní se o nás budou pokoušet dle tradic zlé a temné síly, můžeme proto klesat na mysli a představovat si nejhorší možné varianty naší budoucnosti. Je proto dobré u sebe nosit jantar – kámen slunce nebo jiný žlutý minerál, který nás na dalších 12 nejtemnějších dní a nocí ochrání (2.1.) a udrží ve víře a naději.
Tuto noc stařec Slunce umírá a jako malý chlapec se znovu rodí. S ním přichází nová naděje. Naděje začít jinak a od znova. Zaměřte se dnes večer na tu co nejlepší možnou verzi Vaší budoucnosti.
NA ZÁVĚR:
A jak jsem psala již minulý rok - až se usadíte dnes večer ke stolu a budete večeřet, zamyslete se nad tím, že právě dnešní noc je ta, na kterou dříve každý čekal. Ta, která byla slavena jako v dnešní době Štědrý večer.
Přeji Vám, ať je ve Vašich dalších dnech, týdnech a měsících naděje a víra,
a ať Vás sluníčko provází na Vaší cestě.
Autor: Tereza
コメント